Povinnost zacházení s uhynulými zvířaty v depozitech
Zemřelá zvířata v depozitech a povinnost zacházení s nimi.
Tímto krátkým článkem odpovídáme na dotazy, které se týkají uhynulých zvířat v depozitech a útulcích.
Upozornění: informace zde jsou psané realisticky, prosíme zvažte, zda je chcete skutečně číst.
Přestože zvířata v našem depozitu jsou dle zákona vedena jako „mazlíčci“, nelze těla uhynulých zvířat pohřbívat (oficiálně dle zákona zakopávat) v zahradě depozita a to ani na místě provozu depozita ani na adrese spolku aj. Toto nelze provést ani v případě úhynu zvířete např. stářím, tj, nebyla-li prokázána žádná nemoc.
Likvidace kadáverů (mrtvých zvířat) se řídí veterinárním zákonem, konkrétně § 39 až 42 zákona č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některé souvisejících zákonů - veterinární zákon.
Co to znamená v praxi:
Pokud u nás zemře kočička, jsme povinni odnést tělo neprodleně na veterinu, kde je uloženo do tzv. mrazícího kafilerního boxu. Veterinář nahlásí (zde v jihočeském kraji je to firma Vetas ) příslušné firmě žádost o odvoz, firma tak učiní. (Spolupráce a uzavírání smluv veterinářů a kafilerních firem je povinná, tj. každý veterinář musí mít a má smlouvu s nějakou firmou s licencí na provádění odvozu a likvidaci uhynulých zvířat.)
Tělo zvířete je odvezeno a dle veterinárního zákona likvidováno.
Možná se Vám to zdá celé strašné, avšak manipulace s těly mrtvých zvířat dnes již neprobíhá drasticky (možná i právě na tlak veřejnosti atd.). Těla nejsou nijak pohazována apod., ale jsou do boxů a následně do převážejících boxů normálně vkládána, uzavřena a odvážena.
Zvíře musí být veterinářem VŽDY prohlédnuto a uznáno jednoznačně mrtvým! Bez tohoto vyjádření veterináře nelze NIKDY žádné tělo zvířete vložit do kafilerních boxů.
Další podrobné informace např. zde nebo zde