KOČKA V SRDCI ZS

Človíček navštívivší  náš Fb profil nebo web našeho DOBROVOLNÉHO spolku vidí toto:

Naše depozitářka při příjmu vidí toto:

Uzdravit, dát šanci a POKUSIT SE NAJÍT NOVÝ, LÁSKY PLNÝ DOMOV BEZPRIZORNÍM KOČIČKÁM, to je cílem celého spolku.

Jaká je však cesta k tomuto cíli? Jak probíhá všední den v depozitu? Pokud Vás to zajímá, zde je odpověď.

Paní Babková vstává každý den, včetně víkendů v 5 hod. ráno. V mimořádných obdobích i o něco dříve. Rychlá snídaně a cesta do depozita, kde začíná ranní úklid = čištění záchodků, namočení mističek od krmení z večera předešlého dne, výměna a doplnění pitné vody na všech stanovištích, dosypání granulí. Kontrola svěřenců, především marodů, podávání léků. Kde je potřeba, rychlý úklid (např. malá koťátka se ne vždy ze začátku trefí do záchodku apod., některý z marodů mohl zvracet aj…)

Od 7:30 depozitářka nastupuje směnu v zaměstnání. Opakovaná poznámka je zde nevyhnutelná pro úplnou představu – ANO, CHODÍME VŠECHNY DO ZAMĚSTNÁNÍ! Jsme dobrovolníci, nejsme městský ani státní útulek, za činnost nepobíráme žádnou výplatu ani jinou finanční či materiální odměnu.

Paní Babková pracuje do 15 hod. odpoledne. Následuje např. nákup apod., pokud ovšem nemá přesčas….a po té opět do depozita. A nyní nastává odpolední úklid, který je náročnější. Opět záchůdky, mytí všeho náčiní a mističek na krmení, vytírání podlah v celém prostoru, kontrola marodů.

Odpoledne se také jezdí na veterinu.  Někdy i vícekrát za den! Takže pokud jsou marodi a mají potíže, jede se na veterinu hned, jinak podle objednání - na kastrace, na vyndání stehů, na injekce, zoubky a mnoho jiného. V některých případech musí veterinář  navštívit depozitum (např. nelze zvíře pro vážný stav převážet apod.)

Co to je "DOJET NA VETERINU" konkrétně?  Připravit přepravky – starší kocour nebo kocour „srdcař“ v létě ve vedru musí mít přiměřeně velkou a vdušnou přepravku, popř. i chladící gel nebo mokrý ručník, naopak v zimě malé kotě musí mít pořádnou výstelku, popř. hřejivé kolečko na cestu, pořádná podložka je základ přepravy vždy a také doklady o léčení, soupis medikace. A může se jet. Po příjezdu zpět se musí vyprat všechny podložky a po marodech se dezinfikují přepravky postřikem ekocidu (vet. dez. přípravek). Zapisují se další kontroly zvířat atd.

Večer je velké krmení všech. Tím je den v depozitu zpravidla uzavřen. Paní Babková depozitum opouští a jede domů. Je to její soukromí, ale je asi všem jasné, že jako každá žena má i doma spoustu práce!

Než jde spát, vyřizuje ještě mailovou komunikaci  nebo to, co se nestihlo vyřídit telefonem přes den. Např. co je potřeba objednat, (dochází krmení, stelivo, dezinfekce, léky……), co je třeba zařídit, tisknout, kdo volal, vkládá a přeposílá foto zvířat, která se podařilo hezky vyfotit „za chodu“, nebo foto hmotných dárků od dárců pro zveřejnění. Píše informace o kočičkách – kdo marodí, kdo se vyléčil,  kdo má jakou povahu a co je v popiskách třeba změnit. Kdo našel nový domov a kdo naopak svůj boj o život prohrál .

Zdá se Vám to neskutečné?    

TOTO JE DEN V DEPOZITU.

 Patří k tomu samozřejmě také vyřizování telefonátů zájemců o kočičky, protože jen depozitářka zná nejlépe zvířata, o která se stará a je schopná podat nejlepší a nejaktuálnější informace o nich!

A víkendy? Tak o víkendech  je to ještě o něco náročnější, co se úklidu týká. Probíhá týdenní velký úklid. Kompletní mytí a dezinfekce všech záchodků, kompletní výměna steliva, čištění a dezinfekce všech pelíšků a všech kočičích odpočívadel, dezinfekce a vytírání podlah v celém prostoru.

Hezky se to píše, jde to docela rychle, ale vysypat, vydrbat, dezinfikovat a vysušit jeden větší kočičí záchůdek je minimálně na10 minut. V TÝNSKÉM DEPOZITU JE  KOČIČÍCH TOALET 12! Velké toalety s bočními stěnami,  permanentně používané (někdy i vyšší počet ks toalet, v naléhavých případech).

A ještě karantény. To je práce podle toho, zda jsou obývané nebo ne (většinou ano). Zde jsou toalety i misky čištěny zvlášť, dezinfikují se i stěny atd…

To je práce v depozitu. Každý den, každý týden, svátek, v létě, v zimě. Denně.

Počet kočiček v depozitu je průměrně 30, většinou spíš více. Nad stav máme skoro stále!

Pozn:  v depozitu ještě trvale bydlí také 10 pejsků.

A neméně podstatný je i fakt, že fyzickou práci musí doprovázet vztah ke zvířatům. Mají-li nemocnou dušičku a to většinou zraněná, osamocená či dokonce týraná zvířata mají, musí se léčit s citem a srdcem a je třeba spousta trpělivosti.

Děkujeme všem, kteří nám jakkoli pomáhají. V této činnosti jsme potkaly opravdu hodně dobrých lidí, kteří nám pomáhají v různých oblastech, od hmotné a finanční pomoci, přes sbírky, aukce, fyzická práce na akcích, pomoc s propagací a mnoho, mnoho jiného. Každý přináší v této pomoci

kousek sebe a společně nám to jde.

BEZ VÁS VŠECH BY TO NIKDY NEFUNGOVALO!!!

Ale také je pravda, že bez naší depozitářky, která je neuvěřitelně pracovitá,

by to nikdy ani nezačalo.

Romčo díky. Ty stále děkuješ všem za pomoc, Ty nás stále všechny rozmazluješ "buchtama a koláčema", ale to "DÍKY" Romano, to patří TOBĚ. Dík za to, že jsi to začala dělat, nelekla ses ničeho a nepřestala si s tím. Díky, že pokračuješ, i když je to někdy na hlavu a někdy je to strašně smutné. Ale zatím vším jsou ty oči těch umňoukaných, fousatých chlupáčků, kteří pomyslně mávají ze svých nových domovů a hřejí si u toho pupíky na sluníčku .